World Bufo Alvarius Congress – Rozhovor s Filipem Zárubou

Chránit žábu a její území teď považuji za naprosto zásadní.“

 

Na konci července se Filip Záruba zúčastnil World Bufo Alvarius Congress /WBAC/ v Mexiku, několikadenní akce, kde šlo o jedno – o žábu. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké to celé bylo, co všechno se v současné době kolem Bufo alvaria děje a koho je dobré sledovat. Zůstaňte na příjmu, zajímavá exkluzivní interview vám odteď budeme přinášet pravidelně.

Jak se stalo, že má žába ze sonorské pouště svůj vlastní kongres? A proč byl první ročník právě teď?

Už bylo načase, aby žába vystoupila z undergroundu do světa. Ještě před pár lety by to asi nemělo smysl, protože o tomto fenoménu nikdo nic moc nevěděl, nebylo dost facilitátorů, kteří s Bufem pracovali, ani dostatek zkušeností a vědeckých dat.

Co je cílem WBAC?

Cílem je, aby se potkali všichni lidé, které Bufo alvarius spojuje. Aby se navzájem poznali a obohatili o znalosti a zkušenosti, prodiskutovali spolu aktuální témata a dohodli se na společném postupu do budoucna. Tak, aby se s žábou pracovalo bezpečně, zodpovědně a udržitelně.

Filip Záruba a Fernando Barba Castillo

Jaké lidi žabí téma spojilo?

Kongresu se zúčastnili vědci, šamani, facilitátoři, spisovatelé, umělci, profesoři, doktoři, psychiatři, váleční veteráni a lidé věnující se integraci zážitků do běžného života. A pokud jde o to spojení, organizátoři neponechali nic náhodě. Všichni mluvčí se sešli den předem, kde jsme se navzájem představili, probrali, co se bude v příštích dnech dít a pak nasedli do autobusu, který nás odvezl do místního jógového centra. Tam nám pořadatelé oznámili, že akci nevnímají jako klasický kongres, ale spíše jako ceremonii a abychom se lépe propojili, potáhneme si všichni najednou z dýmky. Každý tedy dostal svou vlastní dýmku, kde byla menší dávka sekretu z Bufo alvaria, sedli jsme si do kruhu a osm šamanů se zapalovači postupně obešlo všech pětačtyřicet přítomných v místnosti. To byla ta nejpodivnější a zároveň nejkrásnější ceremonie, jakou jsem kdy zažil, a dávka nebyla zas tak malá, jak nám avizovali. Někteří lidé to prožívali velmi intenzivně, ale po 30 minutách jsme se cítili opravdu skvěle propojeni – jako jedna rodina. Rodina, která se sešla ze všech koutků světa. Nejpočetněji bylo zastoupeno Mexiko, USA, Austrálie a Velká Británie. Nechybělo pár lidí z Německa a z Portugalska, z Čech jsme tam byli tři.

Seznam mluvčích v hlavním programu

Seznam mluvčích v doprovodném programu

Mluvčí a organizátoři kongresu

Jak takové tři dny věnované výhradně žábě vlastně probíhají?

Program byl velmi nabitý. Ve dvou sálech probíhaly každý den od deváté ráno přednášky, workshopy, panelové diskuze a večer byl věnovaný filmům. Program končil vždy až kolem desáté a pak ještě pokračoval neoficiálně. Vzhledem k velkému množství přítomných šamanů a facilitátorů se také každý den pořádaly ceremonie. A tohle všechno se dělo v naprosto specifické, krásné atmosféře, kde všichni byli na jedné vlně. Bylo to jako setkání členů jednoho globálního kmene. Jen mě mrzí, že kongres nebyl delší a nemohl jsem strávit se všemi tolik času, kolik bych chtěl. Každý byl něčím inspirativní a měl spoustu zajímavých informací a historek.

Které přednášky a aktivity tě nejvíc oslovily?

Nejvíce se mi líbil den věnovaný převážně vědeckým výzkumům. Dr. Joseph Peter Barsuglia okomentoval výsledky svého průlomového výzkumu o 5-MeO-DMT, který je celý zveřejněn zde:

The epidemiology of 5-methoxy-N, N-dimethyltryptamine (5-MeO-DMT) use: Benefits, consequences, patterns of use, subjective effects, and reasons for consumption

 Dr. Juan Acosta-Urquidi a Michael Villanueva, Ph.D. prezentovali své poznatky, kdy pomocí EEG zaznamenávali mozkovou aktivitu lidí před, během a po ceremonii s Bufo alvariem a došli k velmi zajímavým zjištěním, která potvrdila unikátnost 5-MeO-DMT mezi psychedeliky. Z prezentovaných grafů a záznamů EEG jednoznačně vyplývalo, že funkce mozku se během ceremonií rychle a radikálně mění, dochází k potlačení vln našeho běžného „alfa vědomí“ a radikálnímu zvýšení aktivity v ostatních frekvenčních pásmech. Proč a jak k tomu dochází, je pro vědu stále záhadou. Změny se ale projevily i po ukončení ceremonie a pro mě osobně byl nejzajímavější poznatek, že 5-MeO-DMT trvale aktivuje v mozku ty oblasti, které přesouvají naši pozornost z nás samých na ostatní bytosti. Tedy, že se z egoistů stávají altruisté. No a největší „zabiják“ byl neurovědec Dr. Jack Allocca, který předem upozornil překladatelky do španělského jazyka, že by si raději měly dát trošku amfetaminu, aby vůbec překlad zvládly. Jeho přednáška byla totiž neobyčejně hluboká, rychlá a vtipná zároveň. Překladatelek mi pak bylo opravdu upřímně líto. Tolik odborných termínů v tak krátkém čase jsem nikdy předtím nezaregistroval. Český výzkum zastupovala Mgr. Rita Kočárová z Národního ústavu duševního zdraví se svým observačním výzkumem účinků rituálního užití Bufa na lidskou psychiku. Sdílela první slibné předběžné výsledky získané od účastníků rituálu v reálném kontextu, které ukazují na pozitivní účinky na duševní zdraví a psychiku jedince. Inspirativní byla také přednáška od Hal Lucius Nation, což je Američan, který v USA založil „církev“ pracující s žábou pod názvem Temple of Awakening Divinity – TOAD. Mají cca 5.000 členů a díky dlouholeté praxi a duchovním znalostem si vypracovali skvělý postup, jak dosáhnout bezpečně a spolehlivě těch nejhlubších mystických zážitků. Prostě dokonalý set a setting, což i vědecky potvrdil výzkum Petra Barsuglii a jeho kolegů. Porovnávali zážitky lidí z TOAD ceremonií s těmi ostatními a členové TOAD dosahovali mystických stavů v mnohem větším procentu případů.

T.O.A.D. manifest

Na dálku se kongresu zúčastnil svou předem nahranou přednáškou i Ralph Metzner, jehož knihu „Ropucha a jaguár“ budeme brzy vydávat. Pokud jde o knihy o 5-MeO-DMT a Bufo alvariu, tak tu úplně první pod názvem Tryptamine Palace napsal James Oroc, který na kongresu také přednášel a jeho řeč měla opravdu široký záběr: od kvantové fyziky Amita Goswámího, přes Bose-Einsteinovy kondenzáty, Jeremy Narbyho, metafyziku Ervina Laszla, mikrotubuly Penrose-Hammerofa, až po mystiku Eckarta Tolleho anebo třeba Burning Man. Z doprovodného programu jsem s nadšením využil možnost vyzkoušet si na vlastní kůži virtuální realitu pod názvem Microdose VR. Autorem je slavný umělec Android Jones, který se věnuje digitální malbě ilustrující změněné stavy vědomí a právě ty měla virtuální realita simulovat – tedy pokud jde o jejich audiovizuální stránku. A simulovala to dost přesvědčivě.

Nejdůležitější poselství, poznání nebo výsledky výzkumu, které by se měli dozvědět i ti, kdo na kongresu nebyli?

O tom bych mohl napsat knihu, bylo toho opravdu hodně. Pokusíme se postupně s jednotlivými speakery udělat rozhovory, kde budou moci krátce shrnout také své přednášky. A jen tak na okraj, ve světě už nefrčí používání slova psychedelika natož halucinogen nebo droga. In je momentálně pojem entheogen, což se dá z latiny přeložit jako „to, co ukazuje boha uvnitř“ či „probuzení vnitřního boha“.

Jaká čeká vztah lidí a žáby budoucnost?

To bych také moc rád věděl. Záleží to jen na nás. Jedno je ale jisté – počet šamanů, nebo přesněji facilitátorů, každým dnem roste, protože je o zážitek s Bufo alvariem nebo 5-MeO-DMT stále více zájemců. Proto je teď nejdůležitější žábu a území, na kterém žije, chránit. Na kongresu se proto hodně diskutovalo o projektu s pracovním názvem Fair Trade Toad. V tomto kontextu stojí za zmínku určitě i diskuze, kterou rozpoutal Martin W. Ball svým návrhem „Univerzální deklarace lidského práva na přímou spirituální zkušenost“. Jedná se o otevřený dopis členským zemím a výborům OSN, jehož cílem je uznat právo na přímou duchovní zkušenost zprostředkovanou psychedeliky jako základní nezpochybnitelné lidské právo, které nijak nemůžou omezovat zákony jednotlivých zemí. Tedy za předpokladu, že tím nedochází k omezení jiných základních práv lidských bytostí a že cílem zážitku není zábava, ale osobní rozvoj nebo léčení psychických či fyzických problémů. Mimochodem tři Martinovy knihy vyšly také v češtině a v jedné z nich například tvrdí že, člověk v běžném stavu vědomí je vlastně změněným stavem Boží mysli. A člověk ve změněném stavu vědomí je normálním Božím vědomím.

Martin W. Ball – Bůh v těle

Martin W. Ball – Duše šalvěje

Martin W. Ball – Moudrost hub

Celý text Univerzální deklarace lidského práva na přímou spirituální zkušenost:


Jak vlastně tihle experti reagovali na film Bufo Alvarius – The Underground Secret?

Bylo to úžasné. Nezaznamenal jsem ani jednu negativní reakci, všichni byli nadšení a to nejen z obsahu. Moc se jim líbila i hudba, animace a rozdělení filmu do kapitol, které mu daly jasnou a logickou strukturu. To byl nápad Václava Dejčmara a jsem mu za to moc vděčný. Den po naší projekci měl světovou premiéru další film o Bufu „OTAC & The Sacred Ancient Medicine Ceremony“, jehož autory jsou Octavio Rettig a Leonardo Bondani. Je fajn, že snímky si nijak nekonkurují, ale spíš se vzájemně doplňují. Oproti našemu filmu se ten americký věnuje tomu, jak Octavio díky žábě vyléčil ze závislosti na tvrdých drogách indiány kmene Seri, jejich písním a také archeologickým důkazům o tom, že Bufo alvarius pravděpodobně používali pro rituální účely Mayové, Aztékové, Toltékové a Olmékové v době před španělskou invazí.

Velmi speciální musela být na WBAC i diskuze po filmu. O čem byla nejvíc řeč?

Tahle diskuze byla úplně jiná než všechny předešlé. Lidé se pochopitelně moc neptali na žábu a samotnou zkušenost, protože už to všichni měli za sebou, spíše se zajímali o to, jak samotný film vznikal, jak jsem udělal všechny ty animace a co máme s filmem v plánu do budoucna. Pak se debata posunula čistě do vědecké a filosofické roviny, kde padaly velmi zajímavé dotazy a odpovědi. Sedět na pódiu v takové společnosti pro mě byla velká čest a kdyby mi někdo před rokem říkal, co mě čeká, vůbec bych mu nevěřil.

Diskuze po projekci našeho filmu: James Oroc, Jack Allocca, Filip Záruba, Octavio Rettig a Yaspal Jayne

Po diskuzi za mnou přišel takový nenápadný starší chlapík, který jen mlčky seděl v rohu a celý kongres si natáčel. Moc za film děkoval a gratuloval nám. Daroval mi své dvě knihy s osobním věnováním a já zjistil, že je to člen Theosofické společnosti a profesor filozofie, religionistiky a matematiky z Floridy Scott Olsen, Ph.D. Jedna z těch knih, kterou mi věnoval, je mezinárodní bestseller, který vyšel i v češtině pod názvem „Záhadný zlatý řez”. Doporučuji i další jeho knihy, kde je jedním ze spoluautoru: „Designa: Technická tajemství tradičního vizuálního umění“ nebo „Mysteries of the Amazon: Visionary Artwork of Pablo Amaringo and His Students“. Padli jsme si do oka, protože máme spoustu společných zájmů a strávil jsem s ním mnoho hodin povídáním o filosofii, matematice, astrofyzice, posvátné geometrii a také jsme se domluvili na projekcích filmu na jeho univerzitě a v Miami. Pokud bych měl zmínit osobní highlight celého kongresu, tak je to právě toto setkání. Jsem moc rád, že jsme od té doby se Scottem stále v kontaktu.

Co plánuješ s dalšími novými vztahy a kontakty? Vznikne nějaká zajímavá spolupráce?

Na Facebooku jsem přes ten víkend získal asi sedmdesát nových přátel, se kterými určitě zůstaneme ve spojení a budeme spolupracovat. Rád bych jejich poznatky zprostředkoval i českému publiku a tak jsem se mnohými domluvil na tom, že spolu uděláme rozhovory, které jsem už zmínil, a budeme je publikovat na našem webu. Také uvažuji o druhém dílu filmu s podtitulem „Back to Earth“, protože do toho prvního se nám nevešlo zdaleka všechno, navíc některé dnes dostupné informace nebyly v době natáčení k dispozici. Toto pokračování by se věnovalo integraci zážitku do života, rizikům, setu a settingu, terapeutickému potenciálu, ochraně žáby a vědeckým výzkumům. To je ale hudba budoucnosti a hodně bude záležet na tom, jestli se nám vůbec vrátí peníze investované do prvního dílu. Každopádně díky kongresu přesně vím, s kým a o čem bych točil. Nejdříve ale musím dokončit další film, který už je natočený. O tom teď můžu prozradit, že v něm budou účinkovat šamani z kolumbijského Putumaya, můj oblíbenec Stanislav Grof, etnofarmakolog Dennis McKenna a kvantový fyzik Amit Goswámí.

Georgina Piccione, James Oroc, Octavio Rettig a Filip Záruba

Hodně se mluví o tom, že žába mění nás a naše životy – vrátil se i z tripu do Mexika na WBAC jiný Filip, než jaký tam odlétal?

Určitě. Žába mi změnila život naprosto radikálně a tohle bylo takové vyvrcholení celé mé práce na filmu. Mám pocit, že jsem se vrátil z budoucnosti. Z budoucnosti, ve které má většina lidí za sebou zážitek absolutní lásky a jednoty , který jsou pak schopni promítnout do toho, co dělají, jak mluví a jak žijí. Nikdy jsem nikde nezažil takovou atmosféru. Dalo mi to naději, že lidstvo má ještě šanci změnit se a zachránit tak sebe i tuto krásnou planetu. Mimochodem, po závěrečném ceremoniálu vyzval Rak Razam účastníky, ať se rozdělí do různých pracovních skupin, kde budeme moci pracovat a dále rozvíjet naše nové kontakty. Bez váhání jsem se přidal do skupiny, která má za úkol chránit žábu, její území a místní původní indiánské kmeny. To teď s velkým boomem okolo Bufo alvaria považuju za naprosto zásadní.

Axatipe!